|
Profily žáků Fotogalerie Extra zážitky Foto naší třídy z osmé třídy
|
Kdo jsme??? 2.9.1996 jsme se octly jako třída 1.A v čele s Paní učitelkou Mikolášovou staré budově I. Patra ZŠ Mikoláše Alše. JAko první jsem seděl se Zuzanou Gorgevikovou, celou třídu obklopovali rodiče. První ročník jsme prožívali tak jako asi každý jiný 1.ročník, naučili jsme se psát, číst a počítat. Pamatuji si, že jsme měli 4 hodiny, měli jsme 1 jednoho vyučujícího (pouze na pracovní činností jsme chodili k paní Borové). Ve druhé třídě jsme se spojily, už jsme nebyli tři třídy, ale pouze dvě. Do naší třídy příbyli týpci jako Václav Zvolský (alias svalovec, viz. níže) či BigBoss Tomáš Pešta nebo citlivá Kritýna Martínková. ![]() Třetí třída byla ve znamení ŠvP v Hrachově. Vim, že jsem se tam moc netěšil, ani nevim proč, bylo to tam fajn. Pamatuji si, jak jsme viděli Ufony, nebo hráli bojovky, či jak jsme za zlobení chodili počítat příklady. Čtvrtá a páta třída už tak snadná nebyla. My dyzlektici jsme chodili k paní Blahnové, je to správná učitelka. Když to zpětně hodnotím, paní Mikolášová byla zkrátka divná. Navíc nadržovala mnohým lidem a na druhé si zasedávala, zkrátka nebyla objektivní. Raději jsem měl paní Blahnovou V šesté třídě jsme učinili další krok. Byli jsme na druhém stupně v naší vysněné nové budově, kam jsme doposud chodili jen na oběd a na Anglický Jazyk. Bohužel, svět má zvláštní smysl pro ironii. Přišlo víc omezení než svobod, jak jsme si všichni mysleli, že budeme mít. Na obědy nás pořád vodil za ručičku a o přestávkách nás stále věznili ve třídách. ;-) Sedmá, osmá třída, léta puberty. ;-) Začli jsme si na sebe vyvíjet názor, holky si začli hledat kluky a kluci holky. První "vztah" byl mezi Bárou a Lukášem: ![]() Teď, když jsme na konci Základní školy, mohu říci, že jsem nikdy neměl vážnější problém s naší třídou. Ovšem můj názor na nás jako kolektiv není moc pozitivní. Upřímně řečeno, moc dobře spolu nedržíme jako banda, většina lidí až a vyjímky mi přijdou takový obyčejný, tuctový. Holky a kluci se drží dál od sebe a i kluci se dělí na několik skupin. Jako třídního učitele na druhém stupni jsme měli Bedřicha Stehna (alias Béďu), byl to skvělej učitel, prostě osobnost. Jeho vtipné hlšky by stály za zvláštní sekci. Na Češtinu sice zas tak skvělej nebyl, ale dějepis uměl úžasně vyprávět. A navíc, nestaral se jen o vyuku, ale i o výchovu. Nyní v deváté třídě máme paní Linhartovou. K ní už tedy žádnou úctu většina nemá, já také ne. Je pochopitelné, že je mladá, že přecejen osobnost se vytváří s věkem, jako čitelka je možná dobrá, vykládat umí, ikdyž vykládá suše, ale chová se opravdu hrozně. Zde asi očekáváte nějaký závěr. Asi Vás zklamu. Žádný závěr nebude, ten bude až po rozlučce a ta bude opravdu divoká. ;-) Petr Svoboda |